Září 2017

Stránka 45 a můj sexuální život

28. září 2017 v 15:05 | Faun |  To lidské
Ano, také jedna ze zábavných otázek, které jako rodič začnete řešit více, než by se vám líbilo. Nemluvě o tom, že vám dvě cácory nemusí chtít spát ve stejnou dobu. A když už spí, taky tak napůl už spíte.

-------
Nedávno jsem na facebooku narazila na výzvu. Nalistujte v knize, která je vám nejblíž, stranu 45 a přečtěte první větu. Ta totiž popisuje váš sexuální život v druhé polovině roku. Senzace. Volovina jak vyšitá, takže akorát pro mě. Na straně 45 se už většinou něco děje, příběh je v plném proudu. I podle vlákna komentářů se jednalo o celkem slušnou divočinu. Beru do ruky rozečtenou Šťastnou knihu a dívám se nevěřícně na tu jednu větu... Začíná mi na této stránce kapitola "Spánek se stal tím, čím býval sex." Jo, konečně mě někdo chápe. Takže možná v následujících několika měsících budu upejpavá frigida, ale mám šanci, že se aspoň vyspím.
-------

Sesterská láska

27. září 2017 v 16:42 | Faun |  Psáno Lucii
******
Dnešní polední procházka mi vrátila po dlouhé době úsměv a klid. Tatínka máme zase na montáži a trávíme týden bez něho. Motáte se mi pod nohama, děláte nepořádek, počasí nás kolikrát nechce pustit ven a já jsem vděčná, že dnešní oteplení vykouzlilo tak krásné chvíle.
*******

Už rok a měsíc se vlastně děsím. Nebo ani ne. Neděsím. Děsila jsem se první půlrok. Protože jsem nevěděla, jak vzdorující Lůce ulehčit ten fakt, že už není a nebude jenom sama. Princezna všech, jedinná na světě, na rukou poponášená a všechny okouzlující. Ale že je tady malé miminko, co si taky nárokuje mámu, hlavně v oblasti hrudníku a náruče. A tátu hlavně v oblasti náruče. A že to miminko pláče, chce mazlit, chce si hrát a zkoumat i věci, které patří Lucince.

Blbka u doktorky 1/2

24. září 2017 v 22:55 | Faun |  Plácám si játra
Zahrabat se v posteli, číst si, spát třeba 20 hodin denně nebo z postele sledovat filmy a usrkávat čaj- to jako máma prostě nemůžete. Naštěstí se mi tato kratochvíle, kdy běhám kolem dětí s nudlí u nosu nebo šátkem na krku, vyhýbá velkým obloukem. A holkám taky, co víc si přát?! Tak proč prudím s doktory?

Protože starší Lucinka měla ve čtvrtek třetí narozeniny a s tím spojenou kontrolu u paní doktorky.

"Tak ji nech taky jednou vyhrát!"

6. září 2017 v 17:32 | Faun |  To lidské
To jsem dneska říkala několikrát Lucince. Vařila jsem a holky mi pod nohy házely molitanový míček, který se kolikrát od něčeho odrazil a skončil na druhé straně místnosti. Tak se za ním obě opice honily, aby ho se smíchem ta první poslala na další cestu na druhou stranu. Jo, hra na hlavu.

Štvalo mě, že vždy musela být první Lůca. Zuzi mohla běžet po nohách nebo po čtyřech, nebylo to nic platné. Prostě starší sestra musí být rychlejší, to dá rozum. Jako bych taky mohla čekat něco jiného. A asi jsem vlastně čekala. Říkala jsem několikrát, aby nechala sègru taky vyhrát. Protože si miminko nemusí chtít hrát s holčičkou, co musí být vždy šéf.