Zkuste Prahu podruhé a jinak

19. března 2016 v 9:15 | faun |  Plácám si játra
Rozeznat v Praze turistu od domorodce není velký problém. A to není jen otázka popruhu s foťákem kolem krku. Před několika lety jsem sama působila dojmem turisty, nadávala jsem na nepřehlednost a památky, u kterých se srocovaly davy, kvůli asistenci v různých částech města jsem pobíhala s mapou v ruce a třikrát jsem pro jistotu kontrolovala správnost tramvaje nebo metra. Za kdo ví jakého mazáka se sice nepovažuji ani teď, ale rozhodně to se mnou není už úplně nejhorší. Co mi ale opravdu přijde trestné, je to, když si náhodou rozkliknu článek o cestě do Prahy za příbuznými nebo v rámci školního výletu.

Banksy to není, ale .... Prostě street art na Kampě.
(Všechny použité fotografie pořízeny mnou a k dohledání i dalších kousků klikněte na galerii Středozemě)


Co je na tom tak špatného? Možná ta jednoduchost. Prohlásit, že "na nějakém místě bych žít nechtěla, protože jsem jednou v rekordním čase prošla památky a jako pěkná nuda, taky ta auta a cizinci u Václaváku, když se setmí..."


Přesto jsem to dříve měla skoro také tak. Do Prahy jsem jezdila jednou za rok na několik dnů za tetou a její rodinou. Tou dobou ještě žili ve starém paneláku se společným záchodem na chodbě, kousek pod Vyšehradem a za okny šlo slyšet projíždět vlaky. V mých vzpomínkách hrála velkou roli právě tato stavba a dodnes mě k sobě láká, přestože turisté se na ní slézají jako mravenci na rozsypaný cukr. A také nedaleká botanická zahrada kousek od Karlova náměstí bývala dějištěm našich častých her. V kombinaci s tou mapou v pozdějším čase, uznávám, sama jsem toto město občas proklínala. Komerčnost na každém kroku v Celetné ulici a do dálky volající oděvy a tašky s nápisem PRAHA, PRAGUE. Skupinky vedené červeným deštníkem, podle kterých bych si mohla seřídit hodinky. Holubi, co všude jen s*rou. A vždy alespoň jedno hudební těleso hrající na Karlově mostě právě ve chvíli, kdy procházím. A ty šílené ceny.


Pokud bych o Praze věděla jen to právě vyjmenované, potom ano, byla bych schopná sesmolit naprosto hejtující článek o tom, jak se dělá každý večer ve zprávách velký poprask, co se zase dneska stalo v naší metropoli a jak bych tam nikdy žít nedokázala, protože z toho milionu věcí by mi jistě něco vadilo přespříliš. A to (nic osobního) neuvažuji o variantě, že bych se narodila na dohled od Brna. To by teprve bylo počtení.

Ale moje pohnutky původně byly jiné. A asi proto nejsem schopná takový článek napsat. Přijela jsem sem žít a také si to odpracovat. Možná budete nesouhlasit (a uznejme, je to asi to nejhorší, co můžeme), ale je rozdíl, když někam jedete na výlet, ve vymezeném čase chcete vidět asi to nejzajímavější a odjet si zase hezky domů a prostě přijet a to v podstatě cizí místo zkusit přijmout za své, protože se už nehodláte nikam vracet. Pohnutky, to je to jiné. V prvním případě nezáleží na tom, kam na moment jedete, v druhém se snažíte najít co nejvíce pozitiv, abyste si zpříjemnili chvíle, kdy nepracujete. Můžete namítat, že holubi jsou všudezdejší, hluk a prach taky, auta jezdí všude a profláknutou pověst turisty zasypaného města se Praha nezbaví.

To je ten důvod, proč v sobotu v poledne sleduju na ČT Metropoli. Jistě, chytré pořady mě baví, ale tento konkrétně sleduji pravidelně každý týden. Přibližuje mi město, kam jsem kdysi přijela s cestovní taškou, batohem a kabelkou a hledala jsem práci. A díky němu vím i o místech, která nejsou v průvodci, ale kam by vás zavedl starousedlík. Zahrádky restaurací a čajoven v domě pavlačového typu u rušné ulice, přesto natolik stranou, že neslyšíte hluk aut. Zajímavé prvorepublikové vily s možností prohlídky. Domy, kde bydleli známí lidé a místa, kde trávili čas. Zákoutí parků, nové výstavy v galeriích.


Praha není jenom o těch věcech, kterých si všimne každý na první pohled. A rozpaluje mě, když si musím přečíst do konce článek, který jen hejtuje. Protože se prázdniny blíží, zkuste, prosím, jednu věc. V sobotu si udělejte volno kolem poledne. A tu Metropoli si pusťte. A to třeba ještě párkrát zopakujte. Až budou mluvit o místě, které vás zaujalo, v mapě si ho zakroužkujte. A až si uděláte prázdninový výlet, nebude to jen o Florenci (Hl. nádraží) a trase Na Příkopech, Václavák, Havelské trhy, Staroměstské náměstí, nábřeží, Karlův most atd.

A dáte Praze druhou šanci. Klidně mi pod tento článek do komentářů přidejte odkaz na vaše následné postřehy z tohoto města. Všechny si je přečtu, budu mít hned o zábavu postaráno.

Typ: Kdybyste se pohybovali po nábřeží u Mánesa, zajděte přes silnici ke Kalendům. Prostředí příjemné, ceny jídel také a pivo vynikající.

***
Je to dva týdny, byla jsem předvolána k soudnímu stání ve věci, o které bych nejraději pomlčela. Hlavní je, že jsem si večer před cestou našla na mapě, kam mám dojít. Soud pro Prahu 1, vedlejší ulička z Celetné, dům skoro naproti tomu U Černé Matky Boží.

Ráno jsem přijela brzy, bez obtíží jela pár stanic metrem a udělala jsem si po dlouhé době procházku z Muzea (Václavák) na druhý konec náměstí, zahnula do správné uličky a pořádně se podívala, od kdy mě čekají. Času mi stále zbývalo hodně, takže jsem se při pohledu na hodinky pobavila představou, kterou jsem o pár chvil později spáchala doopravdy. Celetnou jsem procházela pomalu, prohlížela si výlohy, v klidu došla na Staroměstské náměstí a v malém hloučku čekajících turistů (byli to Asiaté, nemluvili česky a měli foťáky- nefalšovaní turisté) zaujala místo vzadu. Do hodinového rituálu orloje chybělo 5 minut. Hlouček studentů s dospělým doprovodem se k nám blížil pomalu, viděla jsem hromadu otrávených obličejů, které spíše zajímalo, kdy si budou moci zajít do nedalekého Starbucks pro kafe nebo pro BigMac do "Mekáče". Já jejich znudění nesdílela. Bavila jsem se tím, že jsem v obležení turistů a úplně dobrovolně civím na cinkající Smrtku.
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Libor Libor | Web | 19. března 2016 v 12:38 | Reagovat

Praha je pro mě především - krom památek a kultury obecně - především fůra zeleně. Takový Prokopák, Divoká Šárka - to jsou parádní místa.
P. S. Unětické pivo je moc dobré :) (a od Prahy do tamního pivovaru není daleko, i když jen v Praze funguje asi 30 minipivovarů, takže je fakt z čeho vybírat..).

2 faun faun | E-mail | Web | 19. března 2016 v 15:08 | Reagovat

[1]: Co si budeme povídat, nejvíc profláknutá je hlavně Stromovka, ale o to víc je škoda, že většina dovolenkářů vyrazí na místa známá, aby neriskovali zklamání. Potom je úplně jednoduché dojít k názoru, že v Praze nic kromě domů a silnic není a děti budou vždy obézní, protože nemají kde se hýbat. Přitom je i takových areálů se stěnami a hřišti...

Na to pivo jsme se dostali úplně náhodou, ale rozhodně toho nelitujeme. Jinak žiju už pár let za Prahou a mám to kousek do Popovic, takže hlídáme pivní slavnosti hlavně tam :-) Ještě na naší trase autobusu do centra vídám poutač na Muflona (nevím přesně, Krč, Betáň?) a už jen kvůli tomu plakátu mám kolikrát chuť se tam zastavit na ochutnávku :-D

3 hedd hedd | Web | 29. dubna 2016 v 18:51 | Reagovat

Já se v raze narodila, a tak k ní vždycky nějakým způsobem kladný vztah mít budu, ačkoliv teď si přeju vypadnout. :-) Je to ale podstatou měst, ne konkrétně Prahou. V Praze se snažím nacházet místa částečně zapomenutá a bez turistů...

4 hedd hedd | Web | 29. dubna 2016 v 18:52 | Reagovat

[3]: Praze. 8-O

5 Máša Máša | 29. dubna 2016 v 19:07 | Reagovat

V praze je moc hluku, lidí a málo přírody. Zlatá vesnice :D

6 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 29. dubna 2016 v 21:26 | Reagovat

V Praze jsme žili poslední rok, na jednu stranu ji mám ráda, na jednu stranu nerada. Mám ráda památky, přírodu,atmosféru, ale nesnáším arogantní sobecké lidi, kterých je tam bohužel více, než kde jinde.

7 SchwarzRosen SchwarzRosen | 30. dubna 2016 v 0:23 | Reagovat

Já mám Prahu ráda, chtěla jsem tam na VŠ, ale bohužel se nepovedlo, takže jsem jen ten turista, no. A když tam občas jezdíme, tak co na tom, že na Václaváku jsme byli asi dvacetkrát, u orloje desetkrát a co by to bylo za výlet, kdybysme se neprošli po Karlově mostě? Absolvuju ty památkový trasy dobrovolně. A vždycky strašně moc obdivuju krámky se sklem. Nejradši bych vykoupila půl obchodu =oD Na druhou stranu ty věci s "i love prague" jsou fakt hrozný.
Ale taky bych se ráda podívala na nějaký místečko, které je zajímavé, ale ne tak turisticky profláklé, něco, co by doporučil člověk dlouhodobě žijící/pracující v Praze.
Já mám tip na pizzerii Kmotra, jestli náhodou neznáš... je to poblíž Václaváku, ceny naprosto normální jako v každé pizzerce, pizza skvělá, obsluha byla vždy příjemná, prostředí se mi taky strašně líbí. Akorát někdy přecpáno. Zastavujeme se tam pokaždé, když Prahu navštívíme. =o)

8 Amia Amia | Web | 30. dubna 2016 v 0:39 | Reagovat

Úplně jsem roztála. Tak dlouho jsem četla nadávající články na chudinku Matku měst, že teď tenhle je balzám na duši :-)

9 Awkward. 。◕‿◕。 Awkward. 。◕‿◕。 | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 2:03 | Reagovat

Do svých 18 let jsem Prahu navštěvovala jen jako turista s rodinou na občasných výletech. Měla jsem to tam ráda, ale ta představa že by jsem tam měla bydlet mě nijak nelákala. Přece jen jsem z malého města a Praha je tak velká, plná cizinců a tak dále. Ale osud tomu chtěl a následující rok jsem se odstěhovala do Prahy k přítely, byla to opravdu jen náhoda. A pak přišla ta realita jezdit všude sama, vyznat se v tom všem. 3 roky v Praze udělaly své a já sic nejsem mazák vím kam jak dojedu aniž by jsem si hledala cestu. Je pravda že davy lidí na obvyklých turistických místech mě dost vytáčejí, ale patří to k tomu.
Dříve by jsem byla odvařená procházkou  po Karlově mostě, ale teď je to pro mě úplně obyčejný most kterým musím přejít v tlačenici lidí. Aby jsem se přiznala, Praha jako turistické město pro mě od doby co tu bydlím ztratila své kouzlo. Hrozně ráda by jsem si zase jednou zahrála na turistu, nechat se provést Prahou tak jako dříve.. :)

10 Magdaléna Magdaléna | 30. dubna 2016 v 13:51 | Reagovat

Žiju třicet let ve Vršovicích, čtvrť 15 minut chůze od horního konce Václaváku. Úžasná pohodová "vesnice" s pohodovými lidmi, kteří se znají, potkávají, zdraví, chodí spolu venčit a na pivo ... To je taky Praha:-)

11 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 15:07 | Reagovat

Únětice ❤

12 faun faun | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 17:16 | Reagovat

[3]: :-) Sestřence jsem také záviděla, že v Praze žije celý život a ví, kde co je, má to všude kousek a není tak vykulená jako já. Ovšem do doby, kdy začala studovat VŠ v Olomouci a poté v Brně JAMU. Ten původ jí dávali většinou dost sežrat, ale jen několik let. Sama si našla kamarády a kolegy a když přijel na návštěvu soubor z Prahy, sama viděla, že to o "studených čumácích", co si nechtějí sednout a povídat si, opravdu platí.
Přeju hodně štěstí a jednodušší začátky v novém prostředí. Někdy to není jednoduché, ale každé místo je svým způsobem kouzelné. :-)

[5]: Všechno má svoje pro a proti :-) Bydlela jsem 21 let na sídlišti a vadilo mi, jak jsou lidé na sebe namačkaní v králíkárnách. Dnes na vesnici projdu kolem starostlivé sousedky a ona během dne roznese novou pomluvu, takže jsem i tak pod dohledem... Jak říkám, mínusy a plusy prostě jsou, ale v měřítku města je těch lidí doopravdy víc :-) a kolikrát se lidé neznají na jednom patře činžáku.

[6]: Snad to z části je i ta naše česká nátura. Pocit vlastní důležitosti. Ve městech se jednodušeji buduje kariéra, tvrdé lokty, vydobýt si to svoje místo. A protože tam je i víc lidí, musí se i víc bouchat lokty a víc křičet. Na vesnici to není o nic víc k zahození, tyto vlastnosti, jen se nemusí tak hlasitě řvát a upozorňovat na sebe. Nedá se házet všechny do jednoho pytle, hlavně bychom se tam všichni nevlezli. Co mi muž vyprávěl z cest po Belgii, byl překvapený, že kolikrát nemají ploty kolem domu, mají všichni upravené záhonky, odpadky v popelnicích. Každý národ má asi jinou mentalitu a je to svým způsobem dobře.

[7]: :-) Taky teď procházím ty turistické trasy ráda a dobrovolně. Je to takové příjemné ohlédnutí a porovnávání, jaká jsou na jakých místech krásná jara a podzimy. V Kmotrovi jsem ještě nebyla, děkuju za typ.

[8]: :-D Taky mě to strašně štvalo. Být někdy kousavá, napíšu článek o tom, jak jsem "jednou byla na výletě v Karviné a bylo to tam fakt..." :-D (Narodila jsem se v Sokolově, na druhé straně republiky a taky to je architektonicky hnusně komunistický město... :-D)

[9]: Když jsem se přestěhovala, jezdila jsem hodně metrem. Bylo to rychlejší, ale taky se dalo rychleji ztratit, hlavně při přestupu, protože dav prostě někdy tlačí jistým směrem. V metru toho z města moc vidět není, takže tramvaj a pozemní MHD byl pro mě teprve oříšek. Navíc jsem při práci osobní asistentky měla důvody navíc k nadávání- turisté vždycky tak pitomě stáli uprostřed chodníku a nikam mi neuhnuli, abych mohla projet. Navíc historická dlažba sice dýchá parádní atmosférou, ale moderním manuálním invalidním vozíkům často uvíznou kola ve škvíře. :-D
Když někam spěcháš, je to vždy na dlouho, to ano. Několikrát jsem se zkoušela z Václaváku dostat během polední pauzy na Havelské trhy nebo až ke stánkům na Staromáku, protože večer jsem utíkala na autobus. Ta ulice je fakt úzká, když se snažíš protáhnout mezi skupinami turistů a zájemci o suvenýr.

[10]: :-) Vše záleží na lidech :-) Muž vyrostl na Žižkově, chodil tam do škol, hrál házenou, chodil fandit Viktorce a taky Spartě. Potkal spoustu lidí a hodně toho zažil. Ne všichni jsou všude anonymní, jde fungovat i ve městě jako normální člověk a navazovat kontakty a taky je udržovat. :-)

[11]: (psáno pod vlivem hormonů)
Poděs, ty mě normálně někdy štveš :-) Kolikrát najdu tvůj komentář pod článkem a říkám si, že jsi fakt na ránu. Názorově jsme úplně jinde, priority máme jiné (pokud nás tedy nespojuje zájem zůstat naživu, to bychom měly společné) a náš styl života bude taky úplně o něčem jiném. Ale stejně tě tak nějak beru.... :-D (si tě za ženu ne, ale) Áno, pivo je to velmi velmi pitelné :-)

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 30. dubna 2016 v 23:21 | Reagovat

Já mám Prahu moc ráda, ale možná právě proto, že je to moje "výletní město". Jsem původem Středočeška, takže jsme s rodinou i se školou jezdili do Prahy docela často a vždycky za něčím zajímavým (návštěvy, planetárium, památky, kino, divadlo...)
A jezdím tam ráda i teď, když žiju v Brně. I když je mi Brno sympatičtější, protože je takové kamarádsky malé.

14 Skittleee Skittleee | E-mail | Web | 1. května 2016 v 9:39 | Reagovat

Já pocházním z vesnice na Chodsku (jihozápad Čech), ale do Prahy se vždycky těším, co je tam nového. Já spíš uvítám tu masu lidí a krásné památky, protože doma mám té zeleně až až. Chci se do ní za pár let přestěhovat a studovat. A rozhodně si tam najít i práci (zaměření, kterému se chci věnovat je možné pouze ve velikých městech). O pár takových míst stojím a na ten pořad se koukám, kdykoliv si vzpomenu. Párkrát jsem ho hledala i v archivu. Zkrátka Praha je můj sen a doufám, že se mi někdy splní. :-)

15 faun faun | E-mail | Web | 1. května 2016 v 13:41 | Reagovat

[13]: Na Praze mě právě vždycky fascinovalo, kolik všeho má. Tolik divadelních souborů a malých scén. Jako malá jsem to při výletech nevnímala, protože se všechny naše aktivity prováděly venku a se školou jsme to měli dál, vždy jen výjimečný výlet v rámci školy po památkách. Je ale kouzelné mít taková srdcová místa, ať každého z nás život zavane kamkoli, je dobré mít kam se přijet potěšit :-)

Na poslední výlet se školou se pamatuju dobře, bylo to ve čtrvťáku na střední, v párech jsme si měly připravit krátká povídání před několika budovami, hlavně v okolí Hradu (na mě zbyla Velká míčovna). Bylo to maturitní opakování, abychom na vlastní oči viděly jednotlivé prvky a mohly to použít.

[14]: :-) Budu držet palce, protože sny mají nestabilní charakter a taky se, ty mrchy, mají občas chuť rozplynout. Davy lidí a památky mezi vysokými budovami mohou ulevit od pohledu na zeleň, přesto mě těší, když vím, že "támhle za rohem je krásný park" :-)

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. května 2016 v 14:28 | Reagovat

Prahu mám moc rád, byť bohužel většinu času, který na ni mám, trávím v práci. Přesto jsem si ale kdysi na svém blogu zřídil speciální rubriku Pražské drobnůstky, která snad tak trochu odráží můj velmi pozitivní vztah k tomuto městu: http://pvapenik.blog.cz/rubrika/prazske-drobnustky

17 slunecnyden slunecnyden | Web | 1. května 2016 v 17:22 | Reagovat

Já mám Prahu ráda jako turistka. Miluji ztrácet se na známých místech, protože často zahnu tam, kde mě něco zaujme,dívat se po věcech, domech, místech, která ostatním, kteří procházejí denně, už nepřipadají tak kouzelná a výjimečná. Ale zkusila jsem si tam žít a v celé Praze jsem nenašla místo, kde by se mi žít líbilo .-)

18 Kory Kory | Web | 1. května 2016 v 21:01 | Reagovat

Do Prahy se vždycky těším, ale po dni už zase vždycky chci pryč. Ale tenhle víkend jsem objevila spoustu míst, kde jsem nikdy nebyla (překvapivě :D ) a byly fakt úžasný. To je jedna z věcí, která musí být na bydlení v Praze skvělá- nikdy se nevyčerpají neznámá místa...

19 beautyastyl beautyastyl | Web | 1. května 2016 v 21:57 | Reagovat

Praha je překrásné město.. Třeba takový Petřín.. Z něho máte výhled na celou Prahu :)

beautyastyl.blog.cz

20 faun faun | E-mail | Web | 1. května 2016 v 22:25 | Reagovat

[16]: :-) Rubrika plná fotek a zajímavostí mě potěšila, děkuju za odkázání :-) Hlavně mě zaujal typ na dům U modré lišky, tam to zajdu zkontrolovat při nejbližší příležitosti osobně.

[17]: [18]: I to je svým způsobem kouzelné :-) Mít nějaké místo čistě jen jako výletní, cíl objevů a dobrodružství. A jako nekonečnou schovávačku před starostmi.

[19]: Na Petřín se dostávám většinou autobusem ba Strahov, obcházím to lajdácky mezi kolejemi a jako "nestudentovi" mi přijde až úsměvné dýchat tu atmosféru učících se/rekreujících mlaďochů. Potom to projít kolem záhonů kytek kolem hvězdárny. Krásné místo a hodně zajímavého materiálu. Tu cestu kolem kolejí mám raději než lanovku, ačkoli i z ní je dojem naprosto dech beroucí.

21 Jana Jana | E-mail | Web | 2. května 2016 v 6:13 | Reagovat

Přiznávám, že tvůj článek je natolik krásný že bych do Prahy jela - ale jak píšeš - žít. Ono já nerada návštěvy. Třeba doAmsterdamu na návštěvu bych nejela - turisti, mraky a davy turistů a jazyk, kterému nejde rozumět ... Ale když tam člověk alespoň půl roku žije, uvědomí  si to, co popisuješ - starousedlické kouzla a místa :)

Ovšem co se týká návštěv, budu vždy prskající debilní turista, co má všho plné kecky a lituje, že nejel na nějaký hrad nebo zámek nebo do přírody :)

22 Grumpy Grumpy | Web | 2. května 2016 v 7:18 | Reagovat

Skvělý článek s úžasným nadhledem, moc díky za něj! Jsem Pražačka a dokáží mě naštvat přesně ty hejty, co popisuješ. Je ale dost náročné pro turistu zvládnout všechno to profláknuté a k tomu ještě raritky... Proto vždycky říkám, že návštěva Prahy se nedá zvládnout za jeden den. Což ostatně platí u většiny historických měst. Když někam jedu (viz naposledy Benátky), snažím se nakouknout i do vedlejších uliček, než kudy vede mainstream...

V Praze mám moc ráda právě Nové Město - Podskalí, náplavka, Vyšehrad... Bývá tam úžasný klid i ty příjemné ceny :) Strávila jsem tam gymplácká léta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama