Leden 2015

A já bych ti nejraději....

31. ledna 2015 v 13:37 | faun |  To lidské
....dala po hlavě krumpáčem.

Tak je to tady, po dlouhé době jsme se s mužem pohádali. A po dlouhé době hlavně ze dvou důvodů. Tak především se pohádat nemůžeme, když je v cizině a já jsem s malou sama doma. To se nám po sobě (dokonce, světe div se) i stýská. A pak se nemůžeme pohádat i proto, že když zrovna náhodou doma je a začíná mě štvát, stanu se opět "špalkem", nechám do sebe hučet, nechám se urážet a více/méně to snesu. Ale i špalku se jednou utrhne ucho a kosa na kámen narazí.

Moje teta vždy říkávala, že je jen na mě, co řeknu, jak zareaguju a jak bude následný dialog pokračovat. Že se mám pokusit nebýt jen "ve vleku" a sama se pokusit kočírovat dialog, sama argumentovat a nenechat se nacpat jen do přikyvování a rychlých pokusů říct "Ale já...." a stejně rychlého umlčení. Že takové dialogy nikam nevedou, protože stejně mluví jen jeden a ten druhý nakonec nic neřekne a trápí ho to víc, než předtím. S Danem to máme vlastně ještě o trošku jiné.

Blíž i dál zároveň

17. ledna 2015 v 20:20 | faun |  Plácám si játra
Ano, pravda. Dobrý sluha a špatný pán. Stejně jako veškerá elektronika, která byla vytvořena k zjednodušení života a jeho obohacení. Kolikrát jsem na střední nadávala, že nemám na nic čas a ono toho času bylo stejné množství jako dřív. Stále stejný počet hodin- 24. A někdy jsem měla pocit, že potřebuju den o 35 hodinách, abych měla možnost všechno prohlédnout, přečíst a opalcovat. Toužila jsem po mnohých nových věcech a až potom zjistila, že s nimi přišlo i mnoho nových starostí.

Facebook mám stále, na udržování kontaktů s přáteli, které jsem nechala na západě, s rodinou, s přáteli za hranicemi. A kolikrát se na mě zlobí, když jsem přihlášená, píšou a já neodpovídám. Jsem totiž u malé, hrajeme si, přebaluju zadek, koupu, šly jsme na procházku a já se nezdržovala vypnout počítač a nechala jsem ho naprázdno běžet. I to moje sezení tady je jen krátkým odběhnutím od uklízení a tvoření, které nastane, když na delší chvilku usne. Vím totiž, kde je moje opravdová realita. A třeba mě teď kamenují pixelovou horninou všichni interoverti, kteří si vedou blogy a "žijí" svůj život v Matrixu. "Život je, vážení, tam venku, za oknem, za dveřmi. Protože by bylo moc smutné, kdyby se váš život zastavil vypnutím počítače a nastala jen přeměna na zombie, dokud by někdo opět nezmáčkl tlačítko." Víte, domov tlačítko nemá. A vaše dítě nemá na zádech vypínání, dokonce ani nastavení hlasitosti (což byste, přiznávám, někdy i ocenili), nežere kabelem ze sítě, ale musíte se starat, tedy doopravdy, žádné krmení zvířátek ve hře na facebooku, kde vám nic ani po dovolené nepochcípá. A ani vy sami nemáte tlačítko, nedobíjíte se prsty v zásuvce a potřebujete víc, než jen "zapnout ve dne a vypnout v noci". Cítit se šťastní, vidět smysl ve věcech, co děláte. Jste-li programátor, můžete to samozřejmě cítit i tady, ale přeci jen vše hmatatelné je na druhé straně této obrazovky.


Miluji nick NY152 z chatu

6. ledna 2015 v 20:51 | faun |  To lidské
Přepadl mě splín a tak jsem si pustila film. Romantickej. Muž pracoval zrovna v dílně a Lucinka na hodinku usnula. Uvařila jsem si kakao, zatopila v kamnech a nechala rozběhnout úvodní titulky. Jo, Tom Hanks a Meg Ryan, co se seznámili díky chatovací místnosti, kterou oba náhodou navštívili. "To potom nevnímám nic, jen tlukot vlastního srdce. Mám mail. Od tebe..."

Je reálné se zamilovat do někoho jen díky psaní? A co když zjistíte, že toho člověka znáte a každý den se urážíte, protože jste konkurenti? Oni to teď ještě naštěstí netuší :-) (zdroj)

Milí současní teens, doba jde stále dopředu. Dokonce si představte, že ještě před instagramem, google+ a klidně i google-, býval svět komunikace prostší. Ale nečekejte bubnování dinosauřími kostmi. Dostali jsme se úspěšně od kouřových signálů k holubům, od pošty a dvou telefonů na jeden panelák, až k počítači s Windowsem a jeho novějším verzím. Ten obrázek z ikony pro uložení se používal normálně ve 3D formátu, ještě před cédéčky a flash přívěsky. A protože člověk je od přírody tvor společenský, vznikl i trend chat roomů, kde se můžete dát do řeči s taktéž zaregistrovanými lidmi ze svého okolí, nebo klidně z druhé strany republiky, se stejnými zájmy a to bez ohledu na to, jestli se někdy v reálném mimomatrixovém světě potkáte.

Mimo roli jsem někdo jiný

5. ledna 2015 v 19:57 | faun |  Plácám si játra
Jako když se během rozhovoru s (E)Vicou Kerekeš Karel Šíp zeptal, jestli nemá problém se svlékat, protože v každém druhém filmu opravdu skončí nahá. Odpověděla, že to je kouzlo herectví, stanete se postavou ve scénáři, tedy ani vaše nahé tělo ve filmu ve skutečnosti není vaše, ale je té osoby, kterou prožíváte, se kterou jste těch x hodin na place. Vicu možná tedy znají lidé díky tomu, že se ve filmech svléká, ale ne každému se povedlo vystoupit z postavy, která je proslavila.

Herectví je pro chameleony, jistě, exhibicionismus je důležitý, ale když se dokážete uvolnit a do role se vžijete, ani vám nepřijde, že děláte něco, co byste v realitě sami za sebe neudělali. Zdroj fotografie FB stránka herečky.


****
Harry toto může brát jako nějaké moje zasednutí, je to už podruhé, co sepisuju článek jako můj pohled na něco, co napsal. Chudák, není to schválně, třeba kostra tohoto článku mi ležela v hlavě několik měsíců, jen se mi tak docela nechtělo sednou k počítači a psát. Po přečtení jeho článku jsem se ale opět osmělila a dokopala se k tomu :-) Takže, neber to, prosím, ve zlém, jako můj minulý článek :-)
****

Třeba takový film jako "Sám doma". Culkin je už teď nesmrtelný tou scénou s vodou po holení a zpěvem na playback v koupelně. Pro všechny novinové titulky byl a bude "ten malej kluk", a ani rolí např. ve filmu Kšefty s tátou, kde hrál později, se nijak zvlášť nezapsal do podvědomí diváků. To, jaké následky má rychlý příval peněz a slávy, je individuální věcí každého, v dětském věku je to už úplně jiný level. Pro všechny dál zůstane Kevinem, jehož podivná starší varianta (pojmenujeme-li tak tuto osobnost samotnou v současné době a stavu) zůstává mimo světla a červené koberce a čas od času se objeví zpráva, že zemřela na předávkování.