O sexuální asistenci pro postižené

14. července 2014 v 16:00 | faun |  To lidské
:) Tato myšlenka se mi vrátila po přečtení jiného článku a není vlastně od věci, když se o tom zmíním i tady, vzhledem k tomu, že jsme všichni rozumní, civilizovaní a blbci způsobně drží ústa (a pokud nebudou a v komentářích se budou děti vyjadřovat neuváženě, chtě-nechtě poletí ;-))

Ano, pojali jsme to tak, že ošklivé kačátko je jiné, znetvořené, případně jen přehlížené. A ano, největší právo označit se za kačátko mají právě vozíčkáři a lidé s dalším postižením, z jejichž příběhů je možné vidět realitu a skutečnosti i v jiných souvislostech, s různými formami autismu a omezeními v mezilidské rovině vztahů. Také díky "pocitu ošklivého kačátka" jsme nespokojení sami se sebou a nikdo z nás (relativně) normálních nemá nejmenší představu, jak mimo společnost se často cítí právě tato skupina lidí, která má ale stejné tělesné potřeby, cítí stejné emoce, které jen nemá tolik příležitostí projevit. Narážím na osamělost, kterou mnohdy cítí a někdy až nespokojenost se sebou samým, protože si plněji uvědomují, že ne všechno je možné a jen kvůli "nedostatkům jejich těla".
(Ano, řekla jsem to opět hnusně, mám docela problém najít slova a je to asi dost vidět. Proto raději zkusím popsat příběh slečny a mladého muže a opatrně naznačit, proč se zastávám právě té "novinky", která přichází z jiných zemí.)


****
Když jsem ještě asistovala, vozila jsem často ze školy domů slečnu, která snila o tom, že jednou bude mít přítele, se kterým bude žít, který ji bude milovat a bude ji považovat za krásnou, dospělou a tedy i schopnou a plnohodnotnou osobu. A to je v pořádku, to si svým způsobem přeje každá žena. Potřeba vztahů je prostě normální, pokud jste hetero, přejete si prostě jednou mít muže, mít děti (případně je mít až někdy potom, ale prostě provádět tu činnost, při které se obvykle vyrábějí) a celkově si vážit sami sebe. Vše by bylo tedy v pořádku, problém spočíval právě v tom, že postižení této slečny bylo natolik vážné, že se musela přebalovat, krmit, převlékat, mysl měla jasnou, ale problémy s mluvidly měly za následek to, že se vyjadřovala velmi špatně, byla krátkozraká, technicky vzato nebyla ani jistota, že by byl případný styk možný bez rizika vnitřního poškození (a o individuálním prožitku se toho také moc jistého nedá říct). A s těmito vyhlídkami je docela normální, že jste smutní, cítíte se občas pod psa a ani si někdy sami sebe nevážíte.

Ale nedávala frustraci moc najevo, bylo jí 17 a snila aspoň pro začátek o tom, že se odstěhuje od táty a bude žít ve svém, přibere si k sobě podnájemníka, který by měl bydlení zadarmo výměnou za služby osobního asistenta, když ji bude vozit, převlékat, starat se o ni. A snila právě o muži, který by se do ní mohl časem zamilovat a milovat ji stále, přála si mít děti. A mě bylo smutno pokaždé, když o tomto snu mluvila, protože mi bylo jasné, že některé sny se asi nesplní a že to trápí i ji. V současné době bydlí ve svém bytě s kamarádkou-asistentkou a na svého "muže" stále čeká, pořád čeká.

A také jsem jednou asistovala jednomu studentovi, jeli jsme do jeho školy a přejížděli na přednášky. Samozřejmě musíte během dne pít a pak také potřebujete čůrat. Hodně moc se přede mnou styděl. Ten den ho ráno oblékal jeho spolubydlící-asistent, který měl ale také právě školu a já byla náhradnice, ráno jsem ho nahého tedy neviděla, ale vyčůrat se přede mnou styděl, bylo vidět, jak moc trapně mu je, ale když musíte, prostě musíte. Byl červený ve tváři, učurával jako prostatik, ale to opravdu jen proto, že se mě bál, což také chápu, mě taky vadí čůrat vedle někoho, natož kdybych byl kluk na vozejku, který se musí nechat oblékat, umývat, čůrá do bažanta a moc holek kolem sebe nikdy neměl, natož nějakou cizí, co mu drží bažanta a vidí ho v tuhle chvíli.
****

Možná už chápete, co myslím. Když jste v pubertě, vidíte věci, které vás na vás samotných štvou, vadí vám akné, přeskakování hlasu, mastící se pleť, pocení. Vidíte nedostatky a jste nespokojení. A jak se asi musí cítit někdo, kdo ví, že problém s akné je jen prkotina, která přejde, ale sezení na vozejku nepřejde, to prostě nezmizí, vozejk není fáro z půjčovny a holku na to nezbalíš. A vlastně tě štvou tvoje nedostatky, někdy se nenávidíš a je ti jasný, že ne všechny potřeby a přání se někdy naplní.

O sexuální asistenci
Kdo si chce přečíst celý článek, díky kterému jsem se o této věci dozvěděla, odkaz je zde. Více se mi líbí označení "intimní asistence", člověk, kterému je možné se otevřít, věřit mu a s jeho pomocí zjistit, že to tělo, kvůli kterému nejsou všechny věci možné, je stejně důležité, krásné, vnímavé jako každé jiné.

*****
Pro všechny, kdo klikli na tento článek jen kvůli výskytu slova "sex" a čekají, kdy konečně budu mluvit o pornu- tak o něm mluvit nebudu ;-) Místo toho si půjčím výrok z výše uvedeného článku. "Mnoho jejich hendikepovaných klientů (německých asistentek) netouží primárně po pohlavním styku, ale po porozumění, po dotycích a intimitě. Po tom vychutnat si chvíle s nahým člověkem, který vnímá jejich tělo jako nahé tělo - ne jako objekt k převlečení nebo vykoupání."
*****

Osobně si myslím, že je zapotřebí asistentů, kteří budou kvalifikovaní, trpěliví a otevření. Kteří právě v této oblasti pomohou. Uznávám, že ani podpora rodiny postiženého a ujišťování "Máme tě stejně rádi, i když jsi na tom tak, jak na tom jsi... ale jsi prostě náš... a na tom se nic nezmění" není zrovna dostatečné, je vlastně celkem fuk, jak vás bere vlastní rodina, která s vámi prošla těch x let a viděla vás nahého/nahou milionkrát. Jde o to, jak vás berou cizí a jak se berete hlavně vy sami. A proto myslím, že je tato postava asistenta důležitá. Protože se jedná o někoho cizího, o někoho, kdo vás nikdy nepřebaloval, nepřevlékal, nekoupal. Otevřít se tedy někomu jinému je tedy velký krok dopředu a samo o sobě to dodá dost odvahy a sebeúcty.

A že se masturbuje.... No a co? Připomíná mi to Účastníky zájezdu "Kdo masturbuje, ruku nahoru..." Je to docela normální, tělesná potřeba jako každá jiná a když není možné ji sdílet s někým navzájem, proč si to vlastně neudělat sám. Možná to mravokárcům připadá jako hnusné a zvrhlé, ale i tato činnost vyžaduje, aby se člověk uznával, aby se měl rád, aby neměl sám se sebou problémy, jinak to bude mít za následek jen to, že se vám udělá ze sebe samých nanic a budete se cítit jako zoufalci. Což nepotřebujete, když jste sami bez přítele/přítelkyně a na vozejku. ;-) Takže pokud se náhodou v tom článku dočtete, že někdy dochází i na "jemnou společnou masturbaci a vyjádření sexuální energie", nepovažujte to za zvrácenou hnusárnu.

Doufám, že opadnou předsudky, které toto téma mohlo vyvolat. A doufám, že se o tomto tématu bude možné normálně bavit a nebude to nic divného. Co je divného na sebeúctě?!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 14. července 2014 v 16:45 | Reagovat

Zdravím,

jsem rád, že jsem první, čí komentář tu autorka najde. Podívejte se, vzhledem k tomu, že jsem na světě už nějaký ten pátek (jak se tak říká), musím zvýraznit, že se konkrétně mně vyplatilo věci moc neprožívat. Ale to je asi tím, že jsem si prošel peklem Obsedantně-kompulzivní poruchy (mimochodem to nepřeji nikomu). Faktem je, že se to osvědčilo (takový přístup k životu). A já mám tak šťastnější chvíle v životě (stále častější).

S pozdravem, Lukáš.

2 faun faun | Web | 14. července 2014 v 17:02 | Reagovat

[1]: Dobrý den,
Budu přemýšlet o zasílání lízátek autorům prvních komentářů :-D Je pravda, že "Život je takovej a jinej nebude" a ne ze všeho se umírá, přece jen období puberty samo o sobě je dost náročné na uspořádání myšlenek v hlavě, najití nějakého místa ve světě a možná díky těm několika zkušenostem během asistence jsem poznala i nějaké jiné vypořádávání se s nepřízní okolností a kolizí vlastních myšlenek v období puberty :-)
Jsem ráda, že se vám povedlo najít způsob, jak se s věcmi poprat a žít plnohodnotně, jak na něco prostě nemyslet a nepřikládat jim takovou důležitost.

Přeji hodně krásných momentů :-)
Jana

3 Robka Robka | E-mail | Web | 14. července 2014 v 17:12 | Reagovat

Díky za tento článek, který by mohl některým otevřít oči. Občas všichni řešíme malichernosti a neuvědomujeme si, že to, co je nejcennější, je zdraví a schopnost samostatně fungovat. Nepracuji sice s postiženou mládeží, ale se starými lidmi a ten problém závislosti na okolí je tam podobný. Lidé zažívají profesionální doteky, ale už málokdo neřeší, jak se třeba cítí... Jasně, srovnávat seniora se sedmnáctiletou dívkou na vozíku nelze, ale podstata člověka je stejná - nikdo nechce být odkázaný na druhé a pro nikoho není příjemné ukazovat své slabosti.

4 faun faun | Web | 14. července 2014 v 23:35 | Reagovat

[3]: I u seniorů je to podobné, tam ten pocit samoty je umocněn tím, co všechno už zažili, co dokázali, kolik vychovali dětí a za koho se v životě prali, starali se... a najednou jsou sami a málokdo se pere za ně :-) děkuju

5 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 15. července 2014 v 14:08 | Reagovat

Skvěle napsáno a stoprocentně podepisuji všechny myšlenky.

6 Marillee Marillee | E-mail | Web | 21. července 2014 v 10:55 | Reagovat

Je to smutný, ale bohužel se s takovým neštěstím nedá tolik dělat. Ono, jak jsi sama napsala, nějaké psychické podržení od rodiny a známých nestačí. Postižený člověk si, pokud mu to jeho postižení dovoluje, svoji situaci uvědomuje a nějaké řeči, jak ho všichni mají rádi, ho sice zahřejou na srdci, ale nevyléčí...

7 queen6 queen6 | E-mail | Web | 21. července 2014 v 12:09 | Reagovat

Opravdu skvěle a s velkou ohleduplností napsaný článek, který by některým lidem mohl otevřít oči. I psychicky nebo tělesně postižený člověk zůstává pořád člověkem a jako takový má stejná přání a potřeby jako každý jiný. Problém je v tom, že zdraví lidé se na takové lidi dívají jako na méněcenné a právě o to víc si pak bude takový člověk vážit toho, že se našel/najde někdo, kdo ho bude brát jako sobě rovného a stejně cenného, i když má nějaké postižení.
Jiná věc, než jestli mají takový lidé právo na sex je to, jestli mají právo mít a vychovávat děti. Podle mého názoru nezatíženého falešnou pseudohumanitou, které je dnešní svět plný, by těžce postižení lidé a je jedno jestli s psychickým nebo tělesným postižením toto právo mít neměli, nebo by mělo být nějak omezeno.
Možná taková slova zní krutě nebo nepřejícně, ale pravda zůstává pravdou, i když se to někomu nelíbí. V dnešní době dochází k soustavnému porušovaní a překrucování zákonů přírody kdy lidstvo nechává přežít a rozmnožovat se i to, co by příroda dávno zahubila a tím pádem svou chybu eliminovala ze systému, aby tak zabránila jejímu šíření.
Lidé se pak ještě strašně diví, že se různé genetické poruchy množí a logicky se stále množit budou, dokud se s tím nezačne něco dělat.
Lidská DNA jinak postupně zdegeneruje ještě více a takových lidí, o kterých je i tento článek bude přibývat...

8 fashionfordolls fashionfordolls | E-mail | Web | 21. července 2014 v 12:21 | Reagovat

[7]: Nemyslím si, že by tvůj komentář (konkrétně část ohledně pořizování a výchovy dětí) vyzníval krutě nebo nepřejícně. Myslím si totiž to samé a zároveň se nepovažuji za nějakou nepřejícnou bestii.

9 queen6 queen6 | E-mail | Web | 21. července 2014 v 12:31 | Reagovat

[8]: Jsem rád, že ještě existují lidé kteří to vidí podobně jako já. Tedy ne černobíle, ale více realisticky :)

10 faun faun | Web | 21. července 2014 v 13:14 | Reagovat

[5]: děkuju :-)

[6]: ne jen že nevyléčí, ale... znáš pubertu? stejně si řekneš, že to rodiče říkají proto, že se sami nechtějí cítit mizerně, že to říkají už takových let... nebo kvůli nějakému SOUCITU, který je sice hezký, ale nikomu nepomůže věčné poklepávání na rameno s tím "No, máš to těžký". No, tak mám.... ale to mi nohy nepřičaruje a nikoho taky nepřitahuje se mnou dobrovolně být a popř se do mě zamilovat.

[7]: :-) děkuju za komentář, co se dětí týče, je to hlavně individuální, někteří nemají vůbec pohlavní orgány funkční (menstruace být může a nemusí, otázka taky je, jak moc funkční jsou varlata) nebo právě možnost styku bez rizika vnitřního poranění. A představa těhotné ženy, která má až tak komplikované tělesné postižení... je to až bizardní a to si už vůbec nepředstavuji komplikace, které by jí už jen "nosit" dítě mohlo způsobit... a to nemluvím o porodu samotném. Už jen z tohoto hlediska mi to celé přijde jako těžko realizovatelné.
Nejsem doktor a tak taky do všeho nevidím, takže nemůžu realisticky posoudit, do jaké míry by dítě mohlo být geneticky postižené, hlavně jde o konkrétní druh postižení rodiče/rodičů. Ale rizika mohou být opravdu velká, právě proto to také doktoři rádi nevidí.
Spíš to beru z hlediska dítěte, i kdyby mělo obrovské štěstí a bylo bez poruch, do jaké míry by se o něho mohli rodiče postarat? TÍM si nejsem zrovna moc jistá.  
Tento článek byl právě proto vnímám právě "jen" (jenom?!) v duchu asistentů, kteří pomáhají k jinému vnímání sama sebe, takové to odbourání snad nenávisti, kterou vůči sobě někdo může chovat kvůli postižení. Nepolemizuje se o žádném zákonu ani o tom, zda je nechat mít děti.... opravdu šlo "jen" o tu asistenci :-)

11 Em Zet Em Zet | Web | 21. července 2014 v 13:34 | Reagovat

O existenci takovýchto intimních asistentek jsem neměla ani tušení, ale přijde mi to jako velmi vstřícný a milý krok vůči postiženým. :-)

12 faun faun | Web | 21. července 2014 v 13:41 | Reagovat

[11]: :-) Sama jsem byla překvapená, když jsem se k tomu článku vůbec proklikala a navíc to, že nějaká asistentka to dělá už... 17 let? "To jako fakt tak dlouho?" Proto mi bylo trochu stydno, že tady u nás se o tom moc neví.

13 mengano mengano | E-mail | Web | 21. července 2014 v 13:47 | Reagovat

O sexuálních asistentech jsem četla už před nějakou dobou, jednalo se, myslím, o Německo. Nevidím na tom nic pohoršujícího, i tělesně či duševně postižení mají normální lidské potřeby. Jen mají, bohužel, mnohem složitější podmínky při jejich uspokojení. Takže ano, souhlasím s tím, co v článku popisuješ, a dávám ti plně zapravdu :-)

14 queen6 queen6 | E-mail | Web | 21. července 2014 v 13:53 | Reagovat

[10]: Je sice pravdou, že se v tomto článku přímo neřeší jestli by měli mít takoví lidé právo mít děti nebo ne, nicméně to s jeho tématem úzce souvisí a podle mě je důležité to také zmínit.

15 faun faun | Web | 21. července 2014 v 16:13 | Reagovat

[13]: Já na to narazila až teď, ale když jsem si to přečetla, byla jsem vlastně potěšena, že i na tohle někdo někde myslí.

[14]: :-) Možná moje chyba, vzhledem k tomu, že si neumím ani představit mateřství a ani jsem ještě nediskutovala s nějakým doktorem, který by do toho viděl  víc, prostě mě nenapadlo uvést to jako součást článku, zase tak odvážná nejsem :-D

16 kamosky-bff kamosky-bff | E-mail | Web | 21. července 2014 v 17:26 | Reagovat

Pěkně napsaný článek, opravdu se povedl. :-)

17 Lean Lean | 21. července 2014 v 18:11 | Reagovat

Krásně sepsanej a procítěnej článek :)
Znám jednu slečnu, která je na invalidním vozíku, a přes to, jakou... vadu?.. má, miluju její pohled na svět, způsob, jakým si život užívá..

Jak jsem řekla, super článek :)!

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 21. července 2014 v 18:23 | Reagovat

Pročetla jsem si i doporučený článek Sexuální asistence tady a teď. Je to velmi potřebná služba. Musí to být hrozné, mysl, uvězněná ve znetvořeném neposlouchajícím těle, toužící po lásce, dotycích, něžnostech. A děti? Myslím si, že pokud je postižení opravdu většího rozsahu, matka příroda zařídila neplodnost. A pokud ne, jsou právě tyto intimní služby na místě. Pokud hlava takového člověka funguje tak jak má, mělo by mu dojít, že předávat nedokonalou genetickou výbavu je nesmysl , který by měl touze po dítěti ustoupit. Možná je to kruté, ale pokud si přejeme dítě, přejeme si pro něj přece jen to nejlepší, nebo ne?

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 21. července 2014 v 18:26 | Reagovat

Tvé přemýšlení o sexuální asistenci se mi moc líbilo. Poslala jsem ho FB dál do světa. Podařilo se mi zvěčnit slovo pokud O_O za to se omlouvám:-) :-)  :-)

20 faun faun | Web | 21. července 2014 v 18:32 | Reagovat

[16]: :-) děkuju

[17]: je to zvláštní, ale ti lidé se opravdu dokáží sami sobě zasmát a nebrat se smrtelně vážně- to bychom měli umět trochu víc :-)

[18]: :-) děkuji mockrát. je pravda, že pro děti si přejeme vždy to nejlepší, dokonce ještě lepší, než jsme měli my sami. a tak taky myslím, že pokud je riziko velké, sami chápou a rozumí (z vlastní zkušenosti), do čeho by to malé přivedli.

21 *Vee* *Vee* | Web | 21. července 2014 v 19:49 | Reagovat

Moje první reakce, když jsem si přečetla název článku na hlavní straně blogu byla: "A proč ne?" když nějaký postižený má přítele/telkyni tak proč by spolu nemohli mít sex? :) je to zkažeností tohohle světa.
Jinak jsem ráda, že to konečně někdo takhle napsal.. velmi pěkný článek. :)

22 Kerria Kerria | Web | 21. července 2014 v 22:06 | Reagovat

S manželem jsme to na vozíčkáři četli. Souhlasím s tím, že i postižení mají právo na sex. Jen nechápu, jaký je rozdíl mezi intimní asistentkou a obyčejnou prostitutkou.
Krom toho se v článku míchají dvě témata: sex a láska. Znám několik handicapovaných, kteří mají partnera a rodinu. Je to hlavně otázka jejich osobnosti.

23 faun faun | Web | 22. července 2014 v 9:03 | Reagovat

[21]: děkuju, jen musím také dodat, že jsem byla (opět) překvapená, že na hlavní straně blogu použili (opět) docela silná slova.

[22]: :-D Osobně vidím rozdíl mezi asistentkou a prostitutkou jako rozdíl mezi holkou (jedináčkem) od sousedů a studentkou pedagogiky na VOŠ- obě "pohlídají" děti, obě jsou rády za každou kačku, ale úroveň proškolení, přístup k dětem a jakási odpovědnost je úplně jinde :-) technicky vzato prostitutku může dělat jakákoli žena ("otvor mají všechny"), která na to má žaludek, asistentku asi každá ne ;-) vtipný je, že i na to "obyčejné hloupé" (nadsázka) tlačení vozejku musí být ze zákona jednou za rok proškolení a certifikát, to už si nepředstavuju školení asistentek a asistentů, kteří by dělali něco až tak osobního jako je právě tento druh asistence.
Ano, s tím souhlasím. Také jsem se setkala s dvojicí studentů, kteří ač oba na vozíčku bez nohou, spolu chodili (no, spíš jezdili, slečna se občas přidržela na manuálním vozíku toho jeho elektrického a on je "vezl"). Do jaké míry to brali jako vážný vztah na celý život, nebo až jak moc přemýšleli nad tím, jak to udělají po škole, to je pro mě tajemství a hlavně taky jejich věc, ale rozhodně jim spolu bylo dobře. Opravdu je otázka, osobností a vyrovnání se s fakty a možnostmi :-)

Pro všechny: Asistence o.s. se podílela na natáčení filmu PŘIBLIŽOVÁNÍ, kde je částečně nakousnuté právě i téma vztahů, pokud chcete, mrkněte :-)

24 Petra Petra | E-mail | Web | 12. května 2015 v 0:19 | Reagovat

Hezký den všem, co čtete komentáře. Náhodně jsem narazila na tento článek. Chci jen odkázat na nového stránky ohledně sexuality postižených: www.sexualniasistence.cz
Pokud budete chtít, mrkněte :-)
Zdraví Vás Petra:-)

25 faun faun | Web | 19. května 2015 v 21:47 | Reagovat

[24]: Dobrý den Petro, děkuji mockrát za reakci :-)

26 Helizns Helizns | Web | 8. prosince 2015 v 17:17 | Reagovat

Tyhle články jsou nejlepší! :D Dokážou na lidi zapůsobit a donutí zapřemýšlet!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama