Květen 2014

Jenom taková technická...

31. května 2014 v 13:14 | faun/dodo |  To lidské
....Je ta moje nenarozená holka taky lidožroutka, když před chvílí jícnem prošli její sourozenci? :-D
Já jen aby neměla nějaké trauma....

"Jsem černější než ty, vole!"

29. května 2014 v 17:45 | faun |  To lidské
Nechce se mi psát o věcech stejným způsobem jako píšou ostatní. Vlastně se potom cítím jako vykradač hrobů. Spíš to zkusím vzít jinak, od lesa. A napíšu o něčem, co mě mrzelo, co se mi stalo a co se možná stalo i vám.

Nevím... asi témata jako Styl, Závislosti, Černá ovce v nás probouzejí potřebu psát o sobě, hlavně o sobě a někdy se ani neudržíme a musíme ukázat, že jsme černější než ostatní. Možná se pletu, opět. Setkali jsme se před několika dny s kamarádkou, seděli jsme na zahrádce hospody a časem se k nám přidala i její pubertální dcera, která jde nejspíš ve stopách mámy. A tak ...ano, nominuje se do stáda čených ovcí postižených vlastním úsudkem, potřebou vlastního směru a tak jsme vlastně na stejné lodi.

Z očí na monitor

29. května 2014 v 16:07 | faun |  To lidské
Tak je to tady, konečně mi po několika měsících ukázali dítě. Kontroly byly vždy o váze, otoku nohou a krevním tlaku, posledně navíc o rozměrech mojí pánve. Tentokrát jsem byla odeslána na ultrazvuk do porodnice, kde se sama bojím. Hlavně proto, že je to starý dům, velký starý dům a byla jsem tam předtím jen jednou a navíc úplně někde jinde. Můj orientační smysl nikdy nebyl kdo ví co, od nástupu mojí hormonální vlny se navíc při každé nejistotě absolutně nepochopitelně rozbrečím, což mě štve, ale v tu chvíli si opravdu nemůžu pomoct a brek mi přijde naprosto oprávněný.

Několik pouček z minulého týdne

29. května 2014 v 15:21 | faun |  Plácám si játra
Věci se mění. A lidi pořád dělají kraviny. A některé věci je lepší si napsat, abychom si je pamatovali.... nebo aspoň věděli, že se už jednou staly, když už na to zapomeneme.

Jen se chlubím...

29. května 2014 v 14:55 | faun |  Plácám si játra

A BUDE TO HOLKA :-)

LUCIE

"Jako od maminky"

20. května 2014 v 18:52 | faun |  Plácám si játra
Nevím, jak ty vaše matky, ale ta moje vařit rozhodně neuměla. A navíc to věděla. A navíc s tím nehodlala nic dělat, ačkoli hltala (pouze pohledem) Babicu, Kuchařskou pohotovost a další naučné pořady. Ačkoli kombinace Babica a naučný pořad... No, budiž. Nahrávaly se díly Jirky Babici a mě to vždy zavánělo amaterismem, nemohla jsem si pomoct, ale prostě to pojmenuju tahle. A taky vždy moje matka nesnášela Zdeňka Pohlreicha a jsem si jistá, že touto dobou miluje "vaření" nováckého inspektora.

Zděňka nesnášela. A vtipné bylo hlavně to, že neviděla ani jeden jediný díl, vždy jen upoutávky. Hlavně ho odsuzovala za to, že jen nadává a nevaří. Nevím, jak k tomu došla, když si nepustila ani jeden díl ani jedné řady. Zdeňka uznávám a mám ráda to, co dělá. Někomu přijde sprostý a chápu, že jeho pozice v Ano, šéfe! není dvakrát lichotivá a lidem připadá jako hnidopich. Když jsem ale viděla některé lokály a jejich kuchyně, chtělo se mi blejt. Hlavně, když slyšíte, kolik si řeknou za jednu porci toho vyvoněnýho žrádla, které byste možná ani psovi nedali. A víš, maminko, že on nebyl první? Ano, má to fungovat jako česká obdoba Gordona Ramseyho, ani on není zrovna příklad zdvořilosti, ale když to prostě někdo se*e a ví to, dokonce mu dá vědět a poprosí ho o radu, kterou ale stejně ne vždy chtějí udělat... Co potom? To má prostě přijít a říct: "Jo, ty chudinko, lidi ti sem nechodí? Ty malej ubožáčku, jak je to možné?!" Blbost. Když někdo něco nechápe, pomůže kopanec do hlavy.

Nejsem kdo ví jaký fanda, ale ještě než jsem viděla první díl Ano, šéfe!, pracovala jsem v hotelové kuchyni, měla na starosti švédské stoly a čistotu. Pravidelně jsem myla lednice, pravidelně se mylo všechno. Lednice byly dvě a chápala jsem, že se všechno musí dobře skladovat, dokonce jsem kvůli hygieně přeskládávala vejce z papírových plat, ve kterých nám to z Fany jezdilo, hezky do plastových, ačkoli to někdo může vzít jako ztrátu času, hlavně, když jich během snídaní vypotřebujete 3-4(1 plato je po 30ti kusech). Ale některé věci vám prostě dojdou. A něco někdy poserete. Ano, ze začátku jsem špatně balila sýry, nebo někdo z recepčních si v noci něco nakrojil a já si toho nevšimla. Ale na to nepotřebujete mít žádné pořádné školy.

Přiznejme si...

20. května 2014 v 17:15 | faun |  To lidské
Realita je jako další dimenze, takový 4D film. Zrcadlo je jen jednou z věcí, která nám to připomíná. Vždyť jak se vidíme my? Když slavíme, cítíme se jako hvězdy; když holky balí kluky, cítí se jako princezny. Vidí se ve svých vlastních očích (ve své mysli) jinak, než mnohdy je skutečné. Zkontrolují se v zdcadle a v momentě, kdy od něho odcházejí, zapomínají, jak vypadají. Protože kdyby měly možnost se v tu každou chvíli podívat do zrcadla, viděly by dost možná neupravené vlasy, nenapudrovaný nos, levnou rtěnku rozmazanou na zubech. A zrcadlo má tu nevděčnou roli. Připomíná. Ale nic si z toho nedělejte, vždyť ani tón hlasu, který slyšíme ve své vlastní hlavě není ten samý, který slyší lidé okolo.

A není lepší neřešit kraviny a prostě být? ;-) a klidně i trapná

Možná překvapení na "Pracáku"

20. května 2014 v 14:35 | faun |  Plácám si játra
Všechno je jednou poprvé. Já jsem poprvé těhotná a tak taky zjišťuju, co a jak a za kým a v jakou dobu. Jelikož jsem byla ještě nedávno OSVČ a pracovala si hezky na živnost, vzdala jsem se tohoto luxusu, protože jsem chtěla být v klidu, nestarat se o zakázky, nehonit termíny, čísla a čísla a oběhávat papíry a úřady. Tak jsem si živnost pozastavila (do roku 2099, abych na to datum nemusela moc myslet) a přihlásila se na ÚP, kde jsem měla jen jedno očekávání- prostě mě nechte dejchat a plaťte (pro změnu) za mě sociální a zdravotní, alespoň mít tuto jistotu.

Byla jsem vedená v evidenci minulý rok, potom jsem začala podnikat a tak jsem už přibližně věděla, jaký papír kam donést. Při opětovné registraci do evidence jsem jako bývalá OSVČ musela ještě zaběhnout do Sokolovské ulice (Vysočanská na trase B) na sociálku pro jeden veledůležitý papír, ze kterého plyne, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemám (ano, něco jsem si zase neplatila- myslím, že důchodové- ale doženu to- někdy), ale přece jenom to sociální a zdravotní je pro mě v tuhle chvíli důležitější. Paráda, vyplněno, zkontrolováno, v kolonce zdravotní stav je hezky vyplněno "těhotná", aby to bylo jasné každému. Vyfasovala jsem kartičku, "svojí ženu za pultem" a tištěné poučení. Samozřejmostí byla návštěva zdravotní pojišťovny a nahlášení změn.

Jisté zděšení jsem ale cítila při první návštěvě. Ta ženská je mladá, fakt ji typuju na 25, nezajímám se, jak tahle mladá dostala místo hezky tady. Ale nerozumněly jsme si, ani nevěděla, že jsem těhotná, okamžitě mě chtěla hnát do práce. Ano, při předchozím zařazení do evidence mi bylo dvakrát zopakováno, že pokud jsem TEĎ na rizikovém mateřství doma, tak na zařazení mohu zapoměnout. Ano, chápu, že ÚP funguje tak, aby pomáhal lidem najít práci, pokud ji mohou vykonávat. Na rizikovém ji vykonávat nemohu, logika, chápu. Tahle holka mě chtěla hnát do úklidové firmy, abych s břichem tahala kbelíky. Zvedám obočí a hlásím, že si hledám práci na částečný úvazek, případně z domu, že na úplný poměr se necítím, protože jsem (tehdy byla) v polovině pátého měsíce. Dobře, teď prudit íc nebude, ale chce papír od dokrotky, co můžu a nemůžu (co asi nemůžu v těhotenství?!), příště přijdu v červnu.

Surreální, ale milé

20. května 2014 v 11:25 | faun |  Plácám si játra
"Snášet život zůstává přece první povinností všech žijících. Iluze ztrácejí jakoukoli hodnotu, jestliže nám v tom překáží." (Sikmund Freud)
"Inspiraci dostávám ve 4 hodiny ráno, když se jdu na WC vyčurat." (Salvator Dalí)

Víte, jaká je nevýhoda zrcadel? Obraz neodpovídá, levá ve skutečnosti není nalevo, piha na nose není tam, kde se jeví a nápis na tričku se nedá přečíst. A co když nic není o tom ukazovat, co je skutečné?

Prej že větší apetit....

17. května 2014 v 20:44 | faun |  To lidské
Dámy a pánové, prosím, netvrďte nikomu a nikdy, že během těhotenství maminky vyžadují sex každou hodinu a tatínci jsou z toho celí žhaví. Nedá se to tak nějak brát všeobecně, ale spíše to záleží na každém zvlášť. A pokud fakt máte pravdu, prohlašuji se hrdě za vyjímku a muže za druhou. Chápejte, možná je blbé psát o sexu tady a způsobem, jakým se běžně vyjadřuji, hlavně když se sem mohou dostat náctiletí. Ale lidi naneštěstí nejsou samosprašní jako kytky a nedělí se samovolným dělením, prostě nějaká ta aktivita je potřebná a přirozená.