Opět nic moc nálada

26. dubna 2014 v 11:27 | faun |  Plácám si játra
Včerejšek mě z části zklamal, navíc docházím k závěru, že se pohlaví potomka asi ani nedozvím, protože všichni se mnou odmítají mluvit a mě je z toho docela smutno. Na druhou stranu mi náladu zvedlo pozdější posezení nad kafem s tetou, kterou jsem viděla naposledy loni na jaře. Prosté radosti života.

Ráno jezevčík Bob štěkal před dveřmi jako každé ráno, byl už vyčůraný a měl mokré břicho, což zrovna nemiluje, ale jako jezevčík to s nohama nevyhrál. Když jsem ho viděla o několik hodin později, klepal se, nemohl se skoro ani pohnout po svých z místa, měl tik v očích a nemohl popadnout dech. Nakonec se vyzvracel u botníku a já se bála mrtvice, je mu přece jenom 13 a s nervama, jaké má s tchánem, na tom není zrovna nejlépe. Byla jsem s ním hodinu, pak jsem jela do města, že je v pořádku a otrava ze žrádla přešla bez následků, jsem se dozvěděla až večer. Ale rozhodně to byl slušný šok. A lepší to nebylo ani potom.

Vždycky jsem byla taková dochvilná, raději jsem někde byla o deset minut dřív a ani jsem nemusela studovat cestu. Včera jsem sama vyrazila do porodnice a už na vrátnici jsem ztratila hlavu, byla jsem tu poprvé a absolutně nevěděla, kam jít, navíc jsem se cestou musela stavit na dámy a tak jsem šla akorát načas, takže mě nenapadlo nic rozumnějšího, než se rozbrečet. Dorazila jsem pozdě, kdybych nevyváděla, mohla jsem se díky dochvilnosti cítit lépe a ono ne.

Nakonec jsme dvacet minut se sestrou sepisovaly kartu, kolik je mojí matce, jestli je zdravá, kolik je mému otci, jestli je zdravý... nakonec se právě moje strana předků (a také moje anamnézy) stala tou, co zdržovala. Kdykoli jsem chtěla cokoli přidat, zvedla obočí a mě docházelo, jak prvotřídní genetický materiál z mojí strany může dítě získat: rakovina slinivky, trombóza (2členové rodiny), sklony k obezitě, lehká cukrovka, rakovinu dělohy (2členové rodiny), deprese, z mojí strany dva nezhoubné nádory a možná brýle na rovnání očí pro šilhavost. Ještě že otec a jeho větev je v pohodě, ačkoli tam je jen vloha k alkoholismu a hazardu po vzdálenějších předcích (a "dědečka" tchána v druhé půlce domu). Vážně to tomu drobečkovi chci udělat?

Pokračovala ve vyplňování sociální stránky. "Kde budete bydlet..." "Starší rodinny dům." "Jak velký prostor..." "1+1." "Myslíte, že se tam vlezete?" "Cože?" Ta ženská mě štve. Když vyplňovala, že jsem na úřadu práce, ptala se, jestli jsem si jistá, že dítě nebude hladovět. Doufám, že jen vstala levou nohou a příště nebude pindat do věcí, které si hodlám řešit já. Navíc, tohle dítě je až moc vytoužené na to, aby hladovělo. To klidně ať nemáme co jíst my dva, ale ono bude zaopatřené. Jak si tohle může někdo dovolit říct.

Vycházela jsem ven jako zpráskaná. Dostat se z I. P. Pavlova na Dejvickou za tetou do práce a všechno bude ok. Ještě jsem ji stihla, mám rozbitý telefon, tak čekala, jestli vůbec přiju. Nakrájela bábovku, uvařila mi instantní kafe s mlíkem (spíš kakao s mlíkem, mám to ráda půl/půl) a během té hodinky a něco povídání jsme se domluvily, že jí zavolám, až budu na cestě do porodnice a že nám ráda bude dělat hlídací pratetičku, když se ještě nikdo z jejích dětí do dělání dalších dětí nežene.

Poradila mi pod hlavou mít více polštářů, pak je spaní na břiše docela obtížné a spaní na zádech je jednodužší. Dlouho jsem nemohla usnout a když jsem se po několika hodinách pochrupování probudila, abych se otočila, zkusila jsem si protáhnout nohu, což jsem asi dělat neměla, protože jsem si skřípla sval na lýtku a stehně, vběhly mi slzy do očí a já se snažila neskučet nahlas. Ještě ráno jsem to dost cítila, řekla jsem si, že po několika hodinách spánku to rozhýbu, něco doma podělám (po- dělám) a pak půjdu znovu spát. Tak jsem vydrbala nádobí od večeře, na které jsem neměla náladu večer, umyla záchod, vyhnala pavouky z koupelny, vydrbala sprchu, utřela prach, naložila pračku, vysála, zametla a vytřela podlahu, podívala se na Autosalon a Top Gear, pověsila prádlo, nasnídala se, souložila a spát prostě nemůžu a nemůžu. :-D
Aspoň, že už tu nohu necítím, necítím už skoro nic :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama